Co je Jedlý (pra)les?

Lesní zahrada, jedlá lesní zahrada, Jedlý les a jedlý prales – názvy jsou různé, ale význam je stejný

Ačkoliv je v našich končinách asi nejvíc používán termín ‚Jedlý les‘, (který vznikl překlady hned několika podobných slovních spojení, užívaných v anglicky mluvících zemích, odkud k nám koncept jedlých lesních zahrad připutoval – Forest garden*, Edible forest garden, Woodland garden (Anglie, Amerika) nebo Food forest (Austrálie, Nový Zéland), budu pro tento článek a vlastně celý web nejvíce používat termíny ‚Lesní zahrada‘ a ‚Jedlá lesní zahrada‚. Pojem lesní zahrada mi totiž přijde výstižnější, protože je obecnější. Ne vždy totiž musí být tento druh zahrad zakládán a kultivován nutně a primárně za účelem získávání potravin. Produktů lesní zahrady je víc a dále je popisuji v samostatném článku. Nicméně pravdou zůstává fakt, že ať už je lesní zahrada zakládána za jakýmkoliv účelem, většinou je tam něco jedlého k nalezení vždy, ať už to budete či nebudete chtít využívat, protože jeden ze základních prinicpů designu lesní zahrady je, aby jeho jednotlivé prvky (zde rostliny) plnily vždy více než jednu funkci.

Název mého projektu a tohoto webu ‚Jedlý prales‘ je částečně nadsázkou a částečně vystihuje první dojem, který z lesní zahrady může mít její potenciální návštěvník. Tímto chci předejít zmatení, protože někdy v textu používám jeden a jindy druhý termín. Ve své podstatě jde ale vždy o to samé, tedy že Jedlý Prales („moje značka/firma“) = jedlý prales = jedlý les = lesní zahrada = jedlá lesní zahrada.

VZNIK TERMÍNU “LESNÍ ZAHRADA”

*) Forest garden – Lesní zahrada – tento termín začal používat průkopník jedlých lesních zahrad v mírném klimatu angličan Robert Hart (1913 – 2000) v 80. letech 20. století. Experimentoval s vlastním pozemkem o rozloze cca 500m2 v Shropshire v Anglii. S poměrně malými znalostmi vytvořil zahradu, která mu produkovala většinu jeho jídla (nutno poznamenat, že pan Hart se stravoval vegansky a z 90% jedl syrovou stravu).

Viděno z dnešního pohledu zahrada nebyla založena ideálně; dřeviny byly nasázeny příliš blízko, což je typické pokušení snad každého začátečníka. Nedostatečné plánování celku, nahodilý výběr a umístění velkého množství druhů do malého prostoru nakonec zapříčinilo, že podrost byl temný, vlhký a neproduktivní. Bylo použito málo dusíkáčů a každý rok musel být na potlačení zaplevelení a zachování úrodnosti dovážen nový mulčovací materiál. Přes všechny nedostatky tento počin inspiroval a spustil velkou vlnu zakládání dalších zahrad a je zlomovým mezníkem, kdy se začala psát novodobá historie jedlých lesních zahrad v mírném evropském klimatu.

Co na to Encyklopedie?

Česká wikipedie ještě slovní spojení JL a jim podobné nezaznamenala, v angličtině termín forest garden už vysvětlen je. Nicméně vyhledáte-li na české obdobě termíny „les“ a „zahrada“ a pokusíte-li si jejich význam spojit, nějaký směr kudy bychom do JL došli, to naznačuje.

Les je soubor biocenóz (rozuměj společenstev), jehož determinantou jsou dřeviny stromového vzrůstu. Jedná se o velmi složitý ekosystém, tvořený složkou rostlinnou, živočišnou a abiotickým prostředím – biotopem (stanovištěm).“

Zahrada je lidmi upravený pozemek s uměle vysázenou vegetací, prostor kde jsou obvykle pěstovány nebo umístěny rostliny. Může sloužit k odpočinku, volnočasovým aktivitám, reprezentaci, pro pěstování rostlin určených ke konzumaci nebo i jinému účelu.“

Určujících znaků jedlé lesní zahrady je ale samozřejmě víc:

Definice jedlé lesní zahrady

 JEDLÁ LESNÍ ZAHRADA JE UMĚLE (TEDY ČLOVĚKEM) VYTVOŘENÝ EKOSYSTÉM, PEČLIVĚ NAVRŽENÝ, ZALOŽENÝ A UDRŽOVANÝ, JEHOŽ HLAVNÍM ÚČELEM JE PRODUKCE VÝNOSŮ PRO ČLOVĚKA.

Ale! není jedlý les jako les

Samotné používání slova „les“, je trochu komplikované, protože s ním mají lidé zažité poměrně jasné asociace:

  • První mylná představa je, že vytvořený systém je rozlehlý a extensivní, což samozřejmě může být, ne však nutně.

Na základě vyvrácení této mystifikace, si můžeme definovat druhý bod: 

 2. jedlou lesní zahradu JE MOŽNÉ ZALOŽIT V JAKÉMKOLIV MĚŘÍTKU, OD MALÝCH ZAHRAD, MAJÍCÍCH ROZLOHU JEN NĚKOLIK SET M2 AŽ PO VELKÉ POLNOSTI V ŘÁDECH HEKTARŮ.

  • Druhou častou mystifikaci je, že ve spojení použité slovo „les“ často může vyvolávat dojem více nebo méně hustého seskupení stromů a křovin, v jejichž podrostu je poměrně málo světla a nic moc tam neroste.

To však není případ jedlé lesní zahrady, zejména ne v mírném klimatu, kde je nutné většinu ovocných dřevin vysazovat v dostatečných vzdálenostech, tedy zde máme další definiční bod:

 3. JLZ NAPODOBUJE STRUKTURU MLADÉHO LESA

spíše než zapojeného dospělého lesního porostu (tzv. klimaxové sukcesní stádium).

To má své důvody; aby vzniklo pokud možno co neoptimálnější zachycení slunečního svitu, kvůli vyzrání plodů, zdraví stromů a keřů, aby byla minimalizována nutnost prořezávky a dále aby bylo možné větší dřeviny podsazovat menšími druhy a vytvářet tak design zahrady nejen plošně, ale i vertikálně a efektivně využívat prostor, který je k dispozici. A jsme u čtvrtého poznávacího kritéria: 

4. Vertikální design – Jedlá lesní zahrada má minimálně tři rostlinná patra

To je ale opravdu minimum, zpravidla jich bývá daleko více:

  1. velké stromy
  2. malé stromy a stromokeře (velké keře)
  3. keře
  4. vyšší trvalky, byliny
  5. půdokryvné trvalky
  6. letničky (vč. jednoletých zelenin)
  7. rostliny z nichž využíváme hlízy a kořeny, tedy kořenové patro
  8. houby
  9. vodní a bahení rostliny
  10. pnoucí rostliny

Ze skladby jednotlivých pater je patrné, že jedlé lesy tvoří především vytrvalé rostliny, což je další důležitý poznávací znak. I když to neznamená, že pěstování klasických jednoletých druhů potravin je z jedlého lesa vyloučeno (více o tom píšu v druhém pokračování článku).

5. JEDLÉ LESY TVOŘÍ PŘEVÁŽNĚ VYTRVALÉ ROSTLINY, VÍCEÚČELOVĚ POUŽITÉ A PĚSTOVANÉ V POLYKULTURÁCH

Mnoho rostlin v JL je použito víceúčelově, (což je tzv. princip vrstvení funkcí z permakulturního designu). Např. jsou sklízeny kvůli úrodě (jedlost), ale často mohou zároveň plnit další funkce (léčivka, medonosná, okrasná, aromatická).

Rostliny jsou pěstovány ve smíšených kulturách (polykulturách) nebo jsou mixovány ve větším měřítku – více menších monokulturních bloků vedle sebe, což je výhodné zejména u větších a extenzivnějších systémů.

Přejít nahoru